...a proč ne?

...čarodějko

Dokud píšu, vím, že jsem! Tedy bez Tebe… Potom budu psát taky, ale to už budu vědět, že Jsi…

nemusíme být spolu - teď, když… vnímáme svý vnímání - dnes

pár dnů bylo ticho, v hlavě, duši, v srdci. Dneska už ne...

Milujeme své Múzy…, jsou pohádkové, jinak bychom totiž, už nic a nikdy nenapsali…

... on už bude vědět.

...za minutu zítra

dnes no comment...

...

prostě je to tam někde hluboko ve mě...

pro príma den..

nevím kdo přijde, ani co nastane...

http://www.youtube.com/watch?v=6E61qbx9kuM&feature=share&list=AL94UKMTqg-9ACg025FCtxsxystiCA4agN

včera mi napsala žena, dávná blízká... ukázala mi, jak může být člověk člověčím... a já se za své "kdysi" zastyděl... Ještě se musím moc učit, Moniko! Děkuju za Tvé člověčenství!!!

Kde je most a kde je brod a kde se přes řeku dát a když, tak jak to vše dopadne…?

že bych línej byl? - kdo by uvěřil!

Kdysi jsem stával mezi špagátama, čistý časy, všecho bylo jasný... Dnes už neoblíkám rukavice, teda do nedávna... škoda času, energie, písmen... včera

ačkoliv, možná zůstanu, na kávu a sacher...

bezmoc i nasranost je na místě, byl jsem se podívat díky tomu, že jsem v Lublinu pracovně, po jeho okolí... jsem i nejsem rád za tohle poznání... http://cs.wikipedia.org/wiki/Majdanek