Včerejší noc jsem asi moc přemýšlela...nad smutným osudem některých žen, co znám...;(...Muži by jim měli stát po boku...ale nestojí...bohužel...

....stesk ve strunách kytary

...takhle to nepůjde dál...;( člověk si musí umět odpočinout...i od toho, co má moc rád...děkuji Vám pane Hrabě...Vy jste mě toho hodně naučil...* a taky děkuji všem za podporu...mám Vás ráda...*

Bolest se rodí hluboko v srdci a zrdcadlí se v očích...přilétněte havrani...ať tu mou nikdo neuvidí... /spontální básnička...emoce si dělají co chtějí...ale naštěstí budou mít jen jepičí život/...*

ty jsi jako já, já jsem jako ty...

Pocity ze sobotního dne...každé vzkříšení stojí kapku bolesti, když se duše vrací z očistce zpátky do svého těla...

.. jsou to přesně tři roky, co jsi mě opustil, ale já nezapomenu, nikdy.

Píši jak to je. Velmi krátce.

Písňový text, co mne napadl, když jsem si listoval v knize Bedna od whisky s písněmi Mikiho Ryvoly...

Je to těžké.....správně se rozhodnout. E

Komentář k jedné básni či vlastní rekapitulace života? Quien sabe...

tohle mi hrajte

Výměna: Vyměním za lásku všechno co vlastním. (Ona o své lásce).

12.3.2007 ... občas narazím na nějakou svoji básničku o které ani netuším že jsem ji napsal ... tohle je jedna z těch pozapomenutých ...

Jako soudtrack mi posloužilo tohle: http://youtube.com/watch?v=PmOv2lTfJbY

Trochu tragické,hůř pochopitelné dílko...zase můj styl...:-)