|
včerejší....
 20.11.2008 11 1779(21) 0 |
Tak nevím, Bože, hledám sílu….
mívala jsem ji vždycky dost!
A teď-
- nějak mi vázne hlas,
když dlouho nešel žádný host…,
nějak pomalu tu běží čas…
Nevím co s tím,
tak radu mi dej,
ať nesouží mě tolik
ta bídná beznaděj.
Ukaž mi džbán,
Který síly dá mi pít,
vždyť to jediné po čem toužím,
je mít pro co žít.
Cíl je to! To, co mi schází….
A taky láska,
inu, vždyť to víš.
Dnes mým srdcem Tvůj dech neprochází,
já hledám Tě dál!
Kéž jsem Ti blíž!!
mívala jsem ji vždycky dost!
A teď-
- nějak mi vázne hlas,
když dlouho nešel žádný host…,
nějak pomalu tu běží čas…
Nevím co s tím,
tak radu mi dej,
ať nesouží mě tolik
ta bídná beznaděj.
Ukaž mi džbán,
Který síly dá mi pít,
vždyť to jediné po čem toužím,
je mít pro co žít.
Cíl je to! To, co mi schází….
A taky láska,
inu, vždyť to víš.
Dnes mým srdcem Tvůj dech neprochází,
já hledám Tě dál!
Kéž jsem Ti blíž!!
23.11.2008 - 11:14Taková zpověď je potřeba...cítím z ní tu naléhavost....;)
ty obrázky se mi k ní ale nehodí...nejsou...jak bych to řekla "opravdové"...
ty obrázky se mi k ní ale nehodí...nejsou...jak bych to řekla "opravdové"...
20.11.2008 - 21:29je to velmi upřímná básen, jen ten rozkročený anděl mi pokazil dojem, omlouvám se, ale je to na mne moc patosu :-)
20.11.2008 - 16:38Vázne hlas a život zdá se chorý
chybí dech i dobrá rada
prázdné jen hledím do amfóry
ta nadějí i sílou rověž strádá
Tak vylét z ní tu beznaděj...
šumote kříděl andělských
mé líce zchlaď a věj, jen věj
ať nevzplanu jak slámy vích
pohledem do prostory
kam času dělívá mě mříž,
teď stranou jděte metafory
jen ty, Lásko, příjdi blíž
chybí dech i dobrá rada
prázdné jen hledím do amfóry
ta nadějí i sílou rověž strádá
Tak vylét z ní tu beznaděj...
šumote kříděl andělských
mé líce zchlaď a věj, jen věj
ať nevzplanu jak slámy vích
pohledem do prostory
kam času dělívá mě mříž,
teď stranou jděte metafory
jen ty, Lásko, příjdi blíž
20.11.2008 - 14:41Azure Sky
líbí se mi, Tvoje báseň, a doufám že nebudeš hledat dlouze a brzy nalezneš
20.11.2008 - 14:01Asi bych použila přirovnání se Seifertem: "Každého dne se něco překrásného začíná a něco překrásného končí...". Ale jinak - lépe by asi vyznělo který sílu dá ti pít...
20.11.2008 - 08:22...a dneska je už nový den,
usměj se na něj,
jistě tě dnes něco hezkého potká
a půjdeš se s ním projít ven...
usměj se na něj,
jistě tě dnes něco hezkého potká
a půjdeš se s ním projít ven...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zpověď : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Poslední z posledních
Předchozí dílo autora : Pro spáče (For Sleeper)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
shane [18], Alcarinquo [15], Paulie.S [13], zrzka [11], Dominik Menda [10], Mizim Vdálce [5]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
