|
Chci vyrvat si duši z těla, aby v dálku uletěla...
 15.12.2009 3 1735(15) 0 |
Chci vyrvat si duši z těla,
aby v dálku uletěla,
roztrhat na kousky své tělo,
aby se do větru rozmetalo,
rozprášit se do hlíny,
vyrůst v tělo rostliny,
chci zamrznout do ledu,
shořet v slunce západu,
rozplynout se v závoj mlhy,
rozdělit se v barvy duhy,
rozpustit se v oblaka,
nic jiného mě neláká…
aby v dálku uletěla,
roztrhat na kousky své tělo,
aby se do větru rozmetalo,
rozprášit se do hlíny,
vyrůst v tělo rostliny,
chci zamrznout do ledu,
shořet v slunce západu,
rozplynout se v závoj mlhy,
rozdělit se v barvy duhy,
rozpustit se v oblaka,
nic jiného mě neláká…
Ze sbírky: Myšlenky v dáli
15.12.2009 - 22:37znám to, jak, smutek v hlase,
duše někam zatoulá se,
duše bledá jako stěna
v černý kočár zapřažená
zamotá se do břečťanu...
vrátí se než ráno vstanu?
duše někam zatoulá se,
duše bledá jako stěna
v černý kočár zapřažená
zamotá se do břečťanu...
vrátí se než ráno vstanu?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
CHCI... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : POZNÁNÍ
Předchozí dílo autora : KONEČNÁ
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
