Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

tak si toho važ...

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

a je tady zas...

...ta holka stála celou cestu nade mnou a dívala se mi do očí...a já jí tak moc rozuměla...tak moc...

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

obnažené já..../vráceno/...;)

sám nevím, jen jsem si hrál..

Tak mě napadlo, co když to vážně nemělo cenu? Takový proud myšlenek, co vzešel z ničeho a končí nikde. A taky trochu pravda a trochu lež...ale mělo by to končit tím, že to nemělo cenu...

?!?

Děkuju Adrianne za inspiraci...

Nedalo mi to. Nešlo mi o báseň, ale o myšlenku.

Tak jsem zase zkusil složit něco do veršotepárny. Uznávám, že je to ptákovina, ale zapracovat do rondelu s jeho trochu nezvyklou strukturou a jen dvěma možnými rýmy zadaná slova a mít na to ještě šibeničně krátký čas, je trochu náročné na fantazii i kombinační schopnosti. Slova prý pocházejí z knihy George Orwella „1984”: Jsou to: hlad vlas člen obraz osud.

jedno malé tajemství....:-P

nechám na vás...

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

Chtěla jsem to dát do soutěže, ale kvůli malé dostupnosti internetu na chalupě se tak stává až teď. Je to trochu jiný než všechny ostatní, spíš takový proud myšlenek, co mi přitom napadl...