Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

a je tady zas...

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

tak si toho važ...

?!?

Děkuju Adrianne za inspiraci...

...ta holka stála celou cestu nade mnou a dívala se mi do očí...a já jí tak moc rozuměla...tak moc...

Tak jsem zase zkusil složit něco do veršotepárny. Uznávám, že je to ptákovina, ale zapracovat do rondelu s jeho trochu nezvyklou strukturou a jen dvěma možnými rýmy zadaná slova a mít na to ještě šibeničně krátký čas, je trochu náročné na fantazii i kombinační schopnosti. Slova prý pocházejí z knihy George Orwella „1984”: Jsou to: hlad vlas člen obraz osud.

Tak mě napadlo, co když to vážně nemělo cenu? Takový proud myšlenek, co vzešel z ničeho a končí nikde. A taky trochu pravda a trochu lež...ale mělo by to končit tím, že to nemělo cenu...

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

sám nevím, jen jsem si hrál..

obnažené já..../vráceno/...;)

Nedalo mi to. Nešlo mi o báseň, ale o myšlenku.

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

Cesta z města..:-) Už trochu starší a zapomenutá, ale to nic nemění...

...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)

už to nehulte!