... Naprostej ,,plivanec" k mým nohám... Snad ani za sklopení zraku, abyste se na něj podívali, vám to nestojí... Tak... Proč to sem dávám, co?
![]() ![]() ![]() ![]() |
páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama...
aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jen z čiré radosti...Z tohohle hloupého světa...Už to tak bude:)
![]() ![]() ![]() ![]() |
objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...
![]() ![]() ![]() ![]() |
...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*
![]() ![]() ![]() ![]() |
...včerejší večer...a dnešní ráno...(snaha o vyjádření TOHO pocitu)
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
..uvnitř srdce, uvnitř myšlenek, uvnitř pochopení, uvnitř nás..."dál už mě netrap, blázne"....(opě příliš osobní)
![]() ![]() ![]() ![]() |
S kým?? Těžko říct... ;)
![]() ![]() ![]() ![]() |
a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...
![]() ![]() ![]() ![]() |
pro celou tu dobu...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...
![]() ![]() ![]() ![]() |
tam někde uvnitř člověka - ten pocit nemám rád
![]() ![]() ![]() ![]() |
..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
...nikdy nikdo nepochopí nic...a zae se uzavírám někam kam bych nechtěla..ale ono to jinak nejde...vím, že to jinak nejde...
![]() ![]() ![]() ![]() |
zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...
![]() ![]() ![]() ![]() |
- fiktivně - nefiktivní pocitová kytička...
![]() ![]() ![]() ![]() |
... to když se jen ticho plazí mezi postelemi...
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)