Jeden starší kousek. Tohle jsem napsala dva dny po Havlově smrti a vybavilo se mi, když jsem dnes četla, jak pokračuje plivání z Hradu na Peroutku. Asi není potřeba nijak aktualizovat, základní myšlenka je stejná a bohužel stále stejně platná.

Prostě někdy je člověku neveselo.

Když to maso tak pěkně pejskům voní.

Jedna mini pro potěchu duše.

Někteří starouškové to dobře znají.

Je to hnus velebnosti. Za tenhle kousek může špatná nálada a Homér ;)

V každé lži je pravda, v každé pravdě lež.Osvoboditel je okupant a okupant je osvoboditel.

A pořád neni líp, právě se zotavuju z britské mutace;-)

dopis do jiného světa, na který mám jen jednu vzpomínku

taková malá stížnost

Čtyři stěny, moře času a žádný život...

Snad jsem zvolil správnou kategorii.

Korporátní zamyšlení... Poupraveno pro písničku.

Jak to tak bývá...