Tohle je začátek gonzo reportáže o kultuře psychiatrických pacientů. Stojím o zpětnou vazbu.

Text obsahuje klíčovou část eseje, která byla publikována ve sborníku haiku Šálek dál hřeje dlaně a pomocí které jsem se snažil široké veřejnosti vysvětlit, jak psát haiku a jak tomuto původem japonskému útvaru rozumět. Snad i zde text poslouží svému účelu a inspiruje k další tvorbě.

Anáhata =srdeční čakra Jedná se o čakru lásky a vztahů. Jde jak o vztahy k sobě, tak k druhým lidem, ale i k celému světu. Její blokace způsobuje neschopnost lásku dávat i přijímat.

tak projednou próza, taková přemýšlecí...

Nikdy se v těch pocitech nevyznám. Neuspořádám. A nemám ráda chaos. City jsou zvláštní. Dělají si s námi, co chtějí. Je jedno, jak moc je člověk inteligentní. Je jedno, co všechno v životě dokázal. Je jedno, jestli uklízíš podlahu, nebo sedíš na nejlepší židli v kanclu a cinkaj ti peníze na účtě. Láska paralyzuje stejně. Ochromí tě pocity. Hezký a pak přijdou ty špatný. Je to jak extáze. Je to závislost. Je to vůně, kdy druhýho obejmeš. Je jedno co víš. Některý lidi neumíme nechat jít. Kdo ví, proč. Tohle co cítím, není strach, z toho, že ji ztatím. Neni to strach, ze bych snad mela ztratit sebe. Je to strach, že ztrácím něco, co jsem nikdy nedržela, ale každá moje buňka v těle věděla, že to hřeje.

a.f.

...

Tohle je pro úžasného poníka, který 12.11. utekl na věčné pastviny...

...někdy k večeru

...ale možná je to vlastně jeden a ten samý