přidáno 04.04.2015
hodnoceno 11
čteno 764(17)
posláno 0
Držela jsem na podnosu svou duši,

bežela jsem a, když jsem začínala věřit, že mám vše pod kontrolou,

tak jsem klopýtla.

Duše se roztříštla na kusy a já neměla sílu je dát k sobě.

Snažila jsem se, ty ses snažil, ale já byla najednou úplně prázdná.

Byla jsem zatažená obloha a věděla , že jediné, co může přijít je déšť.

Přišla obrovská mračna a já se tolik bála,
neviděla jsem rozjasnění,
natož pak slunce.


Zapomněla jsem, jak slunce umí hřát,

plakala jsem, zoufale se snažila najít cestu ven.

/Mami, tati teď, teď vás tolik potřebuju./

Ne slova,
ne věty,


jen malý kousek pohlazení,
pusu do vlasů,
držte mi dlaně a nepusťte je, abych neupadla,
počkejte až usnu a polibte mě na čelo,
řekněte, že jsem vaše holčička



a budete to lepší, určitě bude.

Co se to děje, tohle je konec?
Jaká jsem byla? Kdo jsem? Kde jsem? Co se to děje?


Obejmout, já potřebuju obejmout.


Jsem prázdná a vy to nevidíte?

Nevím, kdo jsem a mám být ženou.
Mám tě políbit, když přijdeš z práce,
říct ti, že jsi mi chyběl
a večer se vášnivě milovat.

Zakouřit si a jakože se nic neděje jít spát. /ŘÍKÁŠ, ŽE MĚ CHÁPEŠ, ŽE MI ROZUMÍŠ./

Bože pomoc mi, dej mi prosím jen chvilku pocit, že vím, kdo jsem, pohlaď mě po duši a dopřej mi pocit, že jsem stále tady

/Tady/.



A teď tu jsem, s malou nadějí, s pocitem, že jsem to zvládla.


Pro vás se nic nezměnilo.
přidáno 14.05.2023 - 01:04
Koukám, že už dlouho nic nepíšeš. Snad je to úspěchem .
přidáno 05.04.2015 - 15:10
Yana: Moc děkuji, zjišťuji, že osamostatnění se, přechod z dcery rodičů na plnohodnotnou ženu milovaného muže. je zatím to nejtěžší v mém životě.
přidáno 05.04.2015 - 14:51
Ano tak to vnímám, rozervanost, hledání, tápání, ale hlavně nedostatek lásky, takové malé volání o pomoc, ztrácení se sama sobě, ano je těžký ten přerod z dítěte, ve slečnu, ze slečny v ženu a to tam všechno nacházím, je to taková směsice myšlenek a jako taková není špatná, nakonec místy z nich až mrazí
přidáno 05.04.2015 - 14:27
Lenča: Moc děkuji, je to velmi upřímné.
přidáno 05.04.2015 - 12:58
Zajímavé vyjádření rozervanosti duše. Přijde mi to hodně upřímné a to oceňuji.
přidáno 05.04.2015 - 09:03
Devils_PIMP: Zrovna vy jste evidentně v tomto díle nenašel nic, co by vás zaujalo, to ovšem neznamená, že někdo jiný se v tomto díle nenajde, neztotožní se s ním a nebude mít pocit, že i ostatní lidé prožívají těžké situace. Dostane naději, že se dá zvládnout i návrat ze dna.

Pro mě toto dílo smysl má a věřím, že se najdou i čtenáři, kteří jej pochopí. Vy to nejste, tak běžte číst díla, která jsou pro vás a pro literaturu přínosná a neztrácejte čas konverzací se mnou o díle, které pro vás nemá žádný přínos. Hezký den.
přidáno 05.04.2015 - 08:55
Amelie M.: Tučný text ani kurzíva nemají dávat vlastní smysl. Myšlenkově roztržité to určitě je, ale to bylo i záměrem. Je to jakési popsání etapy života, kdy člověk dosáhne na dno, a snaží se dát se znovu do pořádku, neví, co dříve, neví, jak ze všeho ven a vidí jen spousty problémů, hledá pomoc a vše je najednou složité, zamotané a roztržité. Nevím, jestli jsem to dobře vysvětlila, ale snad alespoň trochu.

Úvaha to není, jak už jsem se vyjádřila v předchozím komentáři. Nebrala jsem zřetel na zařazení textu, má chyba.
přidáno 05.04.2015 - 08:53
Toto je LITERÁRNÍ servr pokud to ještě nevešlo ve znalmost takže ny tu mělo jít o literaturu. Mě by zajimalo jaky je podle autorky hlavni prinos tohoto dila a) literature b) ctenari.
přidáno 05.04.2015 - 08:46
Devils_PIMP: Máte pravdu, úvaha to rozhodně není, nezaměřovala jsem se na to, kam dílo zařadím, ale na to, jak ho napíši, ale o to už na této stránce zřejmě tolik nejde, že?....
přidáno 05.04.2015 - 00:29
Měla by ses vrátit na ZŠ - Už tam se probírají charakteristické rysy úvahy a tohle k úvaze má hory, doly a černej les
přidáno 04.04.2015 - 21:34
má to jistě něco do sebe.. na druhou stranu mi to nevyznívá, jako úvaha a je to takové myšlenkově hodně roztříštěné, řekla bych..

když se pokusím číst třeba ten tučný text zvlášt.. tak mi to dává hlavně v první půlce vlastní smysl.. ale nevím, jestli jsi to tak opravdu myslela.. když čtu zvlášt třeba kurzívu.. tak mi to nesedí.. a ty přechody od holčičky k dospělé ženě.. prostě, já se v tom nějak ztratila.. přesto ale na tom něco je, co nedokážu uchopit.. ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Má duše přestala cítit : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Bolí mě to, víš

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming