Změť slůvek, která se na mne odnikud vychrlila...

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Prostě jarní... :-)

Není růží bez trní...

Mít i nemít... Stav, který je snad prokletý, protože je těžké rozhodnout, zda má cenu doufat... Taková naděje je přílivem i odlivem...

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

... lásko, přeji si jen tebe...

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Tolik je jich potřeba zabít, než najdeš tu jedinou...

HD - prokletí a požehnání, očistec a ráj... Osvobození.

momentka, co mně vmžiku napadla...

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

rozhovor

Tahle báseň vznikla před lety na kurzu angličtiny, když učitel jako každý rok, vyprávěl o anglických vánocích, stejnými slovy jako loni, a diktoval stejný recept na vánoční pudink - chudý i bohatší...

.... někdy to sluníčko vyjde

Hned druhá básnička, taková krásně bohémská a navíc pro mou platonickou lásku.. :-)

… jestli vám to něco připomíná, tak mě ne, protože jsem to na tu píseň napsal záměrně …

Italský sonet.