|
z deky mi vylízal už jenom můj nos a oči, co připomínaly jarní přeháňky...další naděje spadla mi z nebe...a začalo jaro...
|
|
proč je to tak lehké, někomu ublížit....
|
|
stará věc, nové rány, tzv. REALITY STING ! no radši bych se zeptala, CO jsem vlastně čekala? (výkřik, chci křičet...na něho!)
|
|
Kraťounká a taky hodně stará. Ale dodneška se s ní musím ztotožňovat.:o)
|
|
příliš hlučné ticho...pro jedno zklamaný srdce...
|
|
jen mi to skritizujte....... ale psala sem to já tak si děte někam s tím: já bych tam napsal tohle a tohle! pak by to bylo vaše ne moje!
|
|
...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)
|
|
srdce nespoutej se mi obvazy od ran...che:D;)..každopádně nemá to být zklamání..ale taky nejde o optimistiku..takže...to je asi vše co bych vám k tomu chtěla říct...:)
|
|
pocitová báseň z uplynulých dnů...a malinkatý příběh...který nevejde nikdy do dějin...;-D
|
|
Momentálně mám takovou náladu...a bude hůř... Obrázek jsem nakreslila dneska ve škole. A stejně určitě poznáte, kdo je autorem, pondělí nepondělí:-)
|
|
když člověk neví...tak je to docela špatný, když je člověk nerozhodný...tak je to ještě horší...a když jednou konečně pochopí je to horší než by pan Konec světa řekl...
|
|
...všechno je proti mně...i moje vlastní pocity, moje sny a iluze, protože pořád je tam trocha naděje a vzpomínek na to, že jsem byla milovaná a zamilovaná...člověk by se mlátil do zdi...! (berte to spíš jako emocionální výkřik, protože uvnitř, uvnitř křičím...)
|
|
Mít a nemít... Ztrácet a přitom nikdy nezískat...
|
|
***
|
|
jednou něco končí...a něco...končí, cítím to všude, nedokázala jsem se ubránit a nakonec přišlo zklamání, cítím se jako oklamaná malá holka, ale to asi každý, kdo miluje sám...(ještěže mám tuto zpovědnici, vaše oči a vaše empatie:)..děkuju
|
|
... a pořád mi to nějak nejde
|
|
včera/dneska rozjezdem domů, po dloooouhém holčičím popovídání s vínem a několika drobnými momenty, kdy se mi pozastavilo srdce
|