s kapkami průzračnými

Mám to rád...

Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

Pro všechny, co právě jako já potřebují zas uvěřit...

Nihil novi sub sole...

Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...

Malé zamyšlení...

Vzkaz pro M. - snažím se o optimismus, seč můžu...

Menší překvapení.

Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare

Někdy si příroda nedá moc záležet.

Vydělat pěkné peníze se dají různě, pokud na to člověk má žaludek, správné proporce a netrápí ho morální zábrany...

Děda dostal rozum.

skutečně to nesedělo...

Další z mých reflexních dílek inspirované čísi básní...

Sonet flamendra.

Krása nás láká.

Tahle báseň je věnovaná jedné zdejší autorce, která se ve svých něžných ale smutných básních stále trápí pro to, co nelze změnit. Moc rád bych Ti, děvče, pomohl, ale mohu Tě jen takhle na dálku povzbudit...Tu hlavní bitvu si však musíš vybojovat Ty!