|
Ze sbírky: "Andělské tváře"
|
|
Ze sbírky: "In Vino Veritas"
|
|
... náhlá inspirace myšlenkami, které jsou někdy zbytečné. Proč lidi? Berte věci jak jsou. A berte tak především sami sebe. ...
|
|
páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama...
aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D
|
|
Když pomine klid před před bouří a vyplují na povrch všechny křivdy. Co zbude potom?
|
|
Jen kapičku... To bych si přál.
FOTO: Olí Zárubová :-)
|
|
Jako se na plátně obrazu mísí vícero barev, mísí se i zde vícero myšlenek. Společně však všechny tvoří jeden celek... Kterou z nich necháte se vést? Každá vypráví jiný příběh...
|
|
Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...
|
|
Dlouhodobější (chvilková) inspirace. Foto: Olí Zárubová.
|
|
objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...
|
|
Ze sbírky: "Andělské tváře"
|
|
Pro všechny, kteří potřebují bojovat...
|
|
Po delší době jsem zalovila v šuplíčku a dopsala další text. Mohlo by sloužit jako písňový text... Budu ráda za hodnocení.
|
|
.....
|
|
...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*
|
|
Ze sbírky: "Andělské tváře"
|
|
Ze sbírky: "Andělské tváře" - To se mi zase jednou blbě usínalo...
|
|
Někdy se kolem sebe rozhlédnete a spatříte příběhy, které se mohly vyvíjet jinak, ale někde na cestě se stala chyba... Jeden z takovým mi dal dnes inspiraci. :-/
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

