Vlastní pevná forma, kterou jsem vytvořit pro obhajobu absolutoria na Tvorbě textu a scénáře. Rýmové schéma strof: ABAAB. Všechny verše mají 9 slabik (nebo 10 s anakruzí), rytmicky jsou verše A daktyl-trochej-trochej-trochej a verše B tři daktyl-daktyl-daktyl. Vždy striktně 3 strofy, první otevírá téma/atmosféru, druhá ji doplňuje nebo přidává krizi, třetí obraz pointuje.

Co nás čeká dále?

... náhlá inspirace myšlenkami, které jsou někdy zbytečné. Proč lidi? Berte věci jak jsou. A berte tak především sami sebe. ...

Děda dostal rozum.

Sonet flamendra.

Krása nás láká.

Menší překvapení.

Domov líbezný.

Pro nastávající zimu a nedostatek plynu tu máme jedno řešení, které je navíc čistě ekologické. Nevýhodou ovšem je, že není určené pro děti a staré lidi.

Tak nějak to je.

Někdy si příroda nedá moc záležet.

Rozhovor.

Tak to chodí.

Chodit na houby je u nás takový národní zvyk. Někdy se daří, jindy nezavadíme o houbu, snad kromě nejrůznějších jedulí, ale to nás přece neodradí.

Pár drobností na věčné téma.

Chyba se vloudila.

Jako se na plátně obrazu mísí vícero barev, mísí se i zde vícero myšlenek. Společně však všechny tvoří jeden celek... Kterou z nich necháte se vést? Každá vypráví jiný příběh...

Co dodat.

Když pomine klid před před bouří a vyplují na povrch všechny křivdy. Co zbude potom?

Tak to u nás chodí.