Vlastní pevná forma, kterou jsem vytvořit pro obhajobu absolutoria na Tvorbě textu a scénáře. Rýmové schéma strof: ABAAB. Všechny verše mají 9 slabik (nebo 10 s anakruzí), rytmicky jsou verše A daktyl-trochej-trochej-trochej a verše B tři daktyl-daktyl-daktyl. Vždy striktně 3 strofy, první otevírá téma/atmosféru, druhá ji doplňuje nebo přidává krizi, třetí obraz pointuje.

Co nás čeká dále?

... náhlá inspirace myšlenkami, které jsou někdy zbytečné. Proč lidi? Berte věci jak jsou. A berte tak především sami sebe. ...

Menší překvapení.

Tak nějak to je.

Sonet flamendra.

Někdy si příroda nedá moc záležet.

Domov líbezný.

Děda dostal rozum.

Krása nás láká.

Pro nastávající zimu a nedostatek plynu tu máme jedno řešení, které je navíc čistě ekologické. Nevýhodou ovšem je, že není určené pro děti a staré lidi.

Kosmetická kouzla.

Pár drobností na věčné téma.

Jako se na plátně obrazu mísí vícero barev, mísí se i zde vícero myšlenek. Společně však všechny tvoří jeden celek... Kterou z nich necháte se vést? Každá vypráví jiný příběh...

Úsměv ještě neznamená zájem o něžné hrátky.

Když pomine klid před před bouří a vyplují na povrch všechny křivdy. Co zbude potom?

Takový nudný večer prožil jistě každý z nás.

Chodit na houby je u nás takový národní zvyk. Někdy se daří, jindy nezavadíme o houbu, snad kromě nejrůznějších jedulí, ale to nás přece neodradí.

Co dodat.

Plno našich dívek si bere za manžela cizince, někdy to dopadne dobře, jindy ne. Rady a varování obyčejně se míjí účinkem.