|
|
|
mého malého já
|
|
|
|
Tahle báseň je věnovaná všem ženám a dívkám, které zahynuly v koncentračním táboře Birkenau a samozřejmě také těm, které svůj život nechaly v táborech jiných.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
„Krátká báseň o pomíjivém setkání rosy a slunce, symbolizující bolest, krásu i touhu po nemožném. Alegorie lásky, která každý den znovu začíná a končí.“
|
|
Situace vyhrocené, děsivé i méněcenné, ženou mě do kouta a dusí moji víru, snad chtějí po mě více míru, nebo hlubokou v zemi díru?..
|
|
|
|
něco z mých starších děl
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Terrida [17], niewa [14], Větroplach [13], Petoru [12], Asghrelin [10], srammi [9], zakloněný pařez [5]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

