Slova, jako voda,
protékají mezi prsty,
mezi tvými,
mezi mými,
spěchají do moře.
Do dalekého moře
mimo naše obzory,
mimo můj,
mimo tvůj.
Až všechny potůčky
utečou do moře,
zbude mi šumění větru
a tvoje stopy
na cestě k obzoru.
Tvému.
protékají mezi prsty,
mezi tvými,
mezi mými,
spěchají do moře.
Do dalekého moře
mimo naše obzory,
mimo můj,
mimo tvůj.
Až všechny potůčky
utečou do moře,
zbude mi šumění větru
a tvoje stopy
na cestě k obzoru.
Tvému.
20.10.2016 20:15
Letadlo: Však já neříkám, že je to špatné. Je to hezké, jen to nepřináší nic moc nového. Ale to už je zas jiná disciplína ;)
19.10.2016 21:52
Tom Cortés: Bylo to pro mě takové terapeutické psaní. Napsané za chvilku z aktuálních pocitů, tak možná proto. Jsem ráda, že aspoň začátek oslovil :)
19.10.2016 15:18
První dvojverší je pěkné, ale čekal jsem víc, po takovém úvodu. Takhle je to docela tuctové.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.