Volání o pomoc

Vlahého večera v tichu
ulehám do svého lože
pomalu usínám
myšlenkám uhýbám

Zelenou peřinou klidně
ukrývám postavu svoji
tichounce zatepe
srdíčko ubohé

Náhle !
Odnikaď !
Ozve se tichý hlas:

Setmělou místností zařve
polomrtvý hlásek ve mně
duše se zatřepe
tělo se oklepe

Ospalým večerem duje
nesmělým šepotem klouže
volání o pomoc
teskně z temnot

,,To jsem jenom já,
cožpak mne neznáš?
Uvězněn vevnitř tebe
uzamčen pevným dřevem,,

Volení stále zesiluje
v ozvěnu se jen proměňuje

Pomoc
omo
mo
o