Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

........................

ha, a teď si jdu hrát já!

Věnováno...

zkuste si představit..... cokoli :)

...Lásky! Já se jen tak nevzdám...Bojovala jsem a budu bojovat! Nene, nemysli si, nenechám si tě vzít...!M...

pokus o pohled z druhé strany

...Trocha zvědavosti, trocha stýskání...určitě znáte- dlouhé prohlídky stropu a přemýšlení nad nesmrtelností chrousta;-D aneb...nechci vidět do vzdálené budoucnosti...chci žít přítomností...PS: a mít tě v srdci;-*...(další báseň do šuplíku...) ...věnováno...

...já rád snívám

Numquam sero est... aneb nikdy není pozdě... Jen tak... z pocitu... (případné dotazy do pište do komentů... a vůbec veškerý připomínky:) )

už je čas jít spát... tak dobrou noc :-)

9.10.2008 ... kdo by nechtěl napsat báseň básní ... ale kdo by to OPRAVDU chtěl? ...

Asi moc zbytečnejch slov... chtěla sem to dát do děl... ale nevím, možná je to na úrovni deníkovýho zápisku... I když tak nepůsobí... má bejt vlastně docela optimistická..

..................