|
archivnější než archivní - 17.04.2009 - původní anotace: není nic, i tenhle smutek se mi jenom zdá ...
|
|
Starší báseň, ale včera mi celý den zněla v hlavě jako mantra - a pomáhala mi projít skrz včerejší "malou temnou noc duše"... děkuju :-)
|
|
tahle báseň vznikla když sem byla úplně bezmocná a nevěděla sem jestli můj syn to přežije :-(((
|
|
poslední z dekadentních lihových říkanek
|
|
jako Dan Šustr má
|
|
„Krátká báseň o pomíjivém setkání rosy a slunce, symbolizující bolest, krásu i touhu po nemožném. Alegorie lásky, která každý den znovu začíná a končí.“
|
|
|
|
|
|
|
|
propadla jsem všeobecné tendenci psát nechutné valentýnské básničky.
|
|
|
|
|
|
|
|
Opět taková obrazová. :-) Ale nijak složitá. Složeno - 28.8.2009
|
|
|
|
|


