Tlak na hrudníku, slyšitelný tlukot srdce, a vrzání podlahy při každém kroku naší chodbou, za noci bez svitu měsíce. (odstavec kurzívou doporučuji číst rychleji. a jinak celkově jako asi všechny básně tohoto typu doporučuji číst uprostřed temné noci a číst si je nahlas polohlasem)

nikdy nezapomenu...;( budeš stále tou nejbarevnější duhou oblohy...*...a fotka, kterou jsi vyfotila...nepotřebuje komentář..;(

Potkali jste někdy svého anděla v tramvaji? Tady v Praze se to stává běžně:) Básnička s hodně kostrbatým obrázkem...O andělu...

Když člověk prvně zkouší cíleně rýmovat..

dozví se každý z nás až na konci... nebo taky ne

Dílko vzniklo při hodině matematiky, jako reakce na kvadratické nerovnice.

Je to už pár let a stejně to bolí......

Spíše pokus, než-li báseň. Příjemné čtení.

Jsou věci, které nespravíte. A patří k ním i člověk.

Po čtrnácti dnech na praxi u umírajících klientů jsem dostala ohromnou potřebu se vypsat!

:))

..sorry, no.. žádné umění, jen surová a syrová pravda.. musí ven v naději, že přinese úlevu.. nepřinese, já vím..