Černý bez a věnce
na hřbitovech
vždycky porostou
i ty bodláky u zadní brány
Mrazivý vánek v druhém čase
se už chystá na sníh,
ale my se chystáme
na pohřeb
Půjdeme ke kapli,
pod kříže mořené
Jsme lidé,
ve smrti sami
a po ní s cizími modlitbami
a všichni umřeme
na hřbitovech
vždycky porostou
i ty bodláky u zadní brány
Mrazivý vánek v druhém čase
se už chystá na sníh,
ale my se chystáme
na pohřeb
Půjdeme ke kapli,
pod kříže mořené
Jsme lidé,
ve smrti sami
a po ní s cizími modlitbami
a všichni umřeme
14.10.2014 22:04
Zamila
Přesně tahle nálada mi dneska chyběla :-D Díky ;-)
14.04.2012 10:48
Vir
A ještě něco. Nestojí tam vzácné cypřiše, nepíše se tu o okázalé zahradní architektuře. Ale o bodláku a černém bezu. A to je ta poetika. Mně to připomíná ty venkovské hřbitovy, které mají taková zákoutí. Malebná. Je v tom cosi "obyčejného" a všedního. Jako by opak k okázalým tryznám. Spíše pokora.
14.04.2012 09:53
Vir
Líbí. Je to pohled na realitu. Nerozjásaný, a přesto smířlivý, poeticky vyjádřený.
14.04.2012 08:13
Hm, a mně připadá. Morbidní=myslící na smrt. Lehkovážné vyjádření k vážnému tématu.
13.04.2012 21:48
jutu
Mně teda morbidní nepřipadá ani v jednom z významů toho slova. Na mně z textu dýchá pokora a svého druhu smíření. A ať se nám to líbí nebo ne, smrt je součástí života... Text se mi líbí. A líbí se mi také proto, že je takový jakoby obyčejný, že je prost patosu.
13.04.2012 12:06
líbí se mi, jen mi úplně nesedla ta dvě "áčka" nad sebou. Jinak mrazivě krásná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.