taková malá stížnost

Popišme to jako menší skoro tří týdenní depresi. Je napsaná už asi dva týdny zpátky, ale nějak nebyl čas ji sem dát ;)

Když mlčí ti nejbližší a vy nevíte proč. Je to jako na špičce útesu kdy se rozhodujete zda setrvat a počkat na vysvětlení (případné shození), nebo zda máte skočit rovnou ať už to nebolí.

Jak jsem již slíbil zde je něco smutnějšího a je tam kus mého života

člověk je někdy nucený předstírat, srdce krvácí a tvář se musí smát

Jak ze mě vylítla tak jsem ji zastřeli...

Zavřený oči a marná snaha odříznout olovený víčka... A dlouhý čekání na chvíli, kdy dohoří vám svíčka... Pan Mandrake mi zas dělá společnost...

další z archivu

Už bych měl spát

Jen výkřik do tmy a do ticha, co musel ven... Nic víc, nic míň...

Výměna: Vyměním za lásku všechno co vlastním. (Ona o své lásce).

..jsem tak naivní.. Prý donutím lidi mi lhát, abych nebyla zklamaná a nedělala scény, nehubovala a nemoralizovala. Kdo o to stojí. Pojďme lhát pro nevidomost a spokojenost. Bože, opět je důvěra v tahu. Budu jiná, slibuji....