|
pořád se po kolena brodím v krvi minulosti
|
|
Když člověk konečně otevře oči...
|
|
Očekávání je chybou...
|
|
|
|
|
|
Hříčka na světlo a tmu.
|
|
|
|
Po roce naivních přání říkám dost...
|
|
Tipuju tak 3, možná spíš 4 roky zpět. Takový výkřik.
|
|
|
|
|
|
Třetí z nářků příliš mladé dívky. Je méně konkrétní, ale to neznamená, že je i méně skutečný.
|
|
Sedím tu u stolu a sedím tu tak sama, osamocena od světa, který přináší do života cukr.
|
|
|
|
|
|
|
|
Tentokrát trochu jinak.
|
|
Nemám slov ...
|
|
Desátá veršovánka, zrozená z dávných vzpomínek.
|
|
Cítím se z tebe již jen pobaveně ..
|

