Desátá veršovánka, zrozená z dávných vzpomínek.
přidáno 26.11.2015
hodnoceno 1
čteno 1134(11)
posláno 0
Neuč geparda běhat,
a mne plakat také ne.
Oba to děláme pořád,
stejně je všechno ztracené.

Tesknit jen stále,
bez přestání...
Míti věčně namále.
Byli jsme zamilovaní.

Tak co je jinak?
Mlčky ptám se.
Odpovědi tak jako tak,
Od tebe už nedočkám se.

Nauč mne radši znova,
jak cítit lásku v duši.
Jen odezní tvá slova,
mé srdce nic netuší.

Je to jak rozbitá váza,
z nejjemnějšího porcelánu.
Je to má soukromá zkáza,
důvod mých slz po ránu.

přidáno 28.11.2015 - 16:50
líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nauč mne : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Hříčka sloves
Předchozí dílo autora : Probuzení

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
cechinoskaros [13], Aikami [12], sara kostkova [11]
» řekli o sobě
Sucháč řekl o Makyna :
Vycházející hvězda české poezie... Pokud se odvážíš a vydáš sbírku (a dáš mi vědět, že se tak stalo:-)), budu určitě mezi prvními, kdo si ji koupí... :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku