A zase sním si potají jako už mnohokrát, srdce své mužské sny si sní a prsty zkouší psát...

Postarší dílko, které je aktuální i nyní a vzhledem k předpovědím počasí je zřejmě současně i vzpomínkou na budoucnost, pokud se tedy dočkáme i nějakých nebeských projevů lítosti, ovšem prostých soli.

20.3.2015 10:46

Tuhle píseň pár z vás už četlo v deníku. Teď ji dávám i sem, abych před Vánocemi navodil pohádkovou atmosféru. Lidé by si měli zpívat a nejenom v tomto čase. Svět by byl hned mnohem hezčí!

Občas je velmi dobré uniknout ze všeho toho chaosu nějak do ticha přírody! Tahle báseň je tak stará, že spousta z vás ještě nebyla na světě, když jsem ji psal. Byl jsem mladý a neviiný jak Jenda Ratkin, také naslouchal stříbrnému větru a okouzloval mne měsíc nad řekou...

Ještě jedna podzimní, tentokrát taková rozverná :D

Taky jedna starší, co člověk vidí, nezapomene.

..................

Vlastně je to i písňový text...

............

...páátááá, právě teď odbila...páátááá, právě teď odbila náám..

dnes mě inspiroval pes

Tak je tu jaro, pomaličku se začínají probouzet kytičky, bzučet hmyz, zelenat tráva a ranní rosa přestává studit...

...v poli a na nebi

Zase jedna ptákovinka...