Dlouho jsem chtěl vytvořit něco lehce načichlého latinou. Nevím, jestli to klaplo, každopádně jsem u toho zjistil, že roubovat slova na hudbu je mnohem zapeklitější, než roubovat hudbu na slova :-)

o tom, co teď prožívám...

Až se vrátíš...

báseň ze srpna...kdy ten cit narostl do skoro nesnesitelna...

tak dlouho, jak dlouhá je má báseň (jasně, děsně klišoidní, ale čí život není)

Vím, že bych se neměla ani pokoušet shazovat před vámi svojí vlastní tvorbu, taky nechci aby to tak vypadalo, jenom chci říct, že se vám tahle báseň bude možná zdát trochu jako klišé, ale pro mě je to něco víc a v tuhle chvíli mně ani moc nezáleží na vašem názoru. V každém případě za ně stejně děkuji.

který se po 3 měsících vrací zpátky...a ne za mnou...a ne ke mě...

po roce zase odkvétají první pampelišky, po roce jsme se koupali v řece, po roce vznikla nová báseň, kterou jsem okouzlena

od barev:)

hořkosladká zkušenost. teď už se tě mohu dotýkat, ale nikdy ti nemohu říct, že tě miluji...

Milé kolegyně. Vy, které máte svoji domácnost, tohle jsem měl pro vás nachystané naživo, leč daly jste mi košem, musíte se spokojit s písmenky na monitoru.

ach-jo-pocitovka

I na druhou báseň, respektive píseň zde uloženou, jsem si dovolil použít dílo mistra Nohavici. Pokud by si chtěl někdo zanotovat, tak na melodii písně "Kometa" .... záměrně není jméno dotyčné v názvu dopsáno ;-)

věnováno M. V.

Oblázková onanie

Zase ten podzim. :-)