Dnes trochu jinak. Co dodat? Snad jen: Kdo si hraje, nezlobí. ;-)

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Jen jedna taková pocitová...

Čím krásnější je den. Tím víc na tebe myslím.

Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?

Rád bych rozpoutal na tohle téma i diskusi. Je nesprávné podvést? Opravdu vždy? Existují výjimky? Existuje omluvitelná nevěra?

Myslím, že nemusím nic moc dodávat, neboť mé názory jsou všude v komentech v posloední době

a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...

Jedná se o prvotinu mého nového směru v psaní, s kterým experimentuji. V plánu jsou i další díla... Budu ráda za komentáře a hodnocení.

Nespěchat na ni, však ona má svůj čas... Nechce-li přijít dříve, dejte jí čas na zrání či na spánek ... ;-)

Prosím ať nečtou ti,co nemusí andělskou tematiku ! Je to modlitba za ztracenou duši a hledání s hlubším podtextem ale jednoduchou formou :-) přišla mi na mysl při zasnění se u metalové hudby :-)

Jedná se o druhou báseň ze sbírky *Odhalena... nakonec*, kde zkouším nový směr v psaní. Budu ráda za komentáře. Děkuji.

Když projde kolem vás a probudí ve vás vše - a vy to toužíte sdělit druhým - ale tu základní esenci vám nedá /správná slova/...... Alegorická báseň

Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.

Na chvíli opustit sychravost dní a zasnít se o kouzlu krásného okamžiku...

Ve 2 ráno hozeno na papír. Tak trochu pro naše psance, tak trochu pro mě samotného.

/A nepřestávej!!!.../