Mám to rád...

s kapkami průzračnými

Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

Pro všechny, co právě jako já potřebují zas uvěřit...

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

Malé zamyšlení...

Nihil novi sub sole...

Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...

Vím že za tohle dílo budu kritizován je to jen můj názor ...

Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare

nedalo mi to a musel sem zveršovat pár postřehů z včerejší olomoucké demonstrace proti imigraci :)

Ze šuplíčku...

Další z mých reflexních dílek inspirované čísi básní...

Tahle báseň je věnovaná jedné zdejší autorce, která se ve svých něžných ale smutných básních stále trápí pro to, co nelze změnit. Moc rád bych Ti, děvče, pomohl, ale mohu Tě jen takhle na dálku povzbudit...Tu hlavní bitvu si však musíš vybojovat Ty!

Tercina na zadaná slova: DEN KROK LÁSKA BLESK VODA

Krása nás láká.

Co nás čeká dále?

Opatrně, chlapče, s ostruhami a víc užívej uzdu...

Menší překvapení.