|
Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*
|
|
Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...
|
|
Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*
|
|
|
|
stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*
|
|
Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)
|
|
Nu... Byla v denících, ale chtěla bych slyšet váš názor jako na báseň samotnou, vaše hodnocení...Takže...!? / aktuální ke dni 14.12.07/
|
|
...Trocha zvědavosti, trocha stýskání...určitě znáte- dlouhé prohlídky stropu a přemýšlení nad nesmrtelností chrousta;-D aneb...nechci vidět do vzdálené budoucnosti...chci žít přítomností...PS: a mít tě v srdci;-*...(další báseň do šuplíku...)
...věnováno...
|
|
člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D
asi zas blázním...blázním...
|
|
jedna starší srdeční šuplíková záležitost...láska je rakovina...-všechny rádoby chemoterapie jsou zbytečný...*
|
|
...neuvěřitelné...co umíš.
|
|
Nevim, zda je to basen... a nevim, jestli se to stalo... ale kdybych mohla... byla bych prorokem...
|
|
Jedna starší, kterou mám ráda... ;) .. přeji příjemné počtení...
|
|
Další pokus o moderní písničku. Nenáročné rytmické verše si třeba získají i vaši přízeň...Jsou z doby, kdy mi šlo veršování jaksi samo.
|
|
zkuste si představit..... cokoli :)
|
|
Autobusová...
o ránech, který teď zažívám...
a... je věnovaná... protože venku nesvítí sluníčko... a já se nemůžu ani smát ani brečet...
|
|
HD - prokletí a požehnání, očistec a ráj... Osvobození.
|
|
...protože by to ztratilo to, čemu se říká kouzlo (dvě básničky v sobě a vše s pravdivým základem)
|
|
Kam nás dovede naše náhodné setkání?...momentální pocity...
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mitril [15], k.temerov [15], jayjay [15], buburadley [14], kajica [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

