Snad nastal čas, kdy třeba jít
je a víc nezaclánět tady,
s věčností duši zasnoubit,
ochotně, rychle, bez výhrady...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Téma známé a přece nekončící...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
´´´´
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Člověk je tvor věčně pochybující...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Ballata (italská balada) > z volné veršotepárny na zadaná slova:
OSUD ŠTĚSTÍ NOC RANDE KAFE
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Motto:
Netřeba dlouhých slov,
když srdce jímá žal,
vzpomínek vrší rov
všemu, cos miloval...
Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Zimní pohádka o míjení se - přišla mi na mysl s prvním sněhem
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Když dva, co se milovali, zapomenou na něžnosti, zbude smrti jen málo, co by jim vzala…
![]() ![]() ![]() ![]() |
chytit nejbližší vlak,
vyrazit za ní.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Zbylo jen slovo proč a střepy ...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Rozverná písnička podobná těm, které kdysi prodávali kramáři prostému lidu kdesi na jarmarku...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Melancholické zamyšlení nad pomíjivostí lidských citů, které jsem kdysi napsal a nyní jsem je objevil, když jsem hledal cosi zcela jiného...
![]() ![]() ![]() ![]() |