Víte jaké to je když vás vlastní matka nechá projít portálem na prázdný ostrov a zamkne portál na sto let? Ona to ví... Víte jaké to je otevřít svou mysl lidem a dobrovolně je nést mezi svými křídly? On to ví... Víte jaké to je zabít svého otce a nechat duši vaší matky bloumat na věky věků po Nebi? Ona to ví... Dvě dívky a jeden pegas. Ani jeden to neměl v životě lehké a už nikdy mít nebudou. V jeskyních pod ostrovem se chystá vzpoura a oni tomu budou muset zabránit. Kdo z nich to přežije a kdo položí život na záchranu všech světů?

Je to len kraťučký úryvok z kapitoly. Vždy som si písal len pre seba, keď som mal čas, takže som tu úplne nový uživateľ. Budem rád za akúkoľvek kritiku a ak uvidíte aj nejakú gramatickú chybu, tak mi určite dajte vedieť. :)

Možná trochu moc jmen na začátek, ale kdo bude chtít, pořádek si v tom udělá sám. Přeju co možná nejpříjemnější čtení.

Musí utíkat. Sotva si uvědomuje, že každý krok znamená převrácení jejího dosavadního života vzhůru nohama. Má to vůbec smysl?

Trocha akce nezaškodí. Na tuhle kapitolu jsem opět pyšná :) jedna z těch přelomových ;)

Taková malá, krátká upoutávka... Abyste pochopili, jak to všechno začalo...