Povídka lehce inspirovaná mými dojmy z díla Franze Kafky.

Můj první metahemeralistický pokus. Prosím o názory a kritiku.

Samozvaná povídka inspirovaná probíhající básnickou soutěží. Jsou v ní použita všechna slova navržená v diskusi kromě „mrťafuk“.

Krátká experimentální povídka, jejíž působivost má být založena na otevřenosti interpretací, mnohoznačnosti a nedořečenosti. Nevím, jak daleko má k metahemeralismu...

naslouchací povídka

Přeloženo z angličtiny (v zápiscích); inspirováno Angelou Carter a antologií finského podivna Lesní lišky. Spekulativní fikce.

Existují zhudebněné básně nebo zdramatizované romány, ale jakým přídavným jménem charakterizovat to, že tato povídka je inspirována básní?

Zařazení tohoto kousku kolísá mezi povídkou a experimentem. Přeji příjemné počtení a budu vděčný za komentáře.

Některé stavy mysli dokážou překvapit, zvlášť když je neočekáváte ani v těch nejdivočejších snech. Povídka v dopise.

Rám odrazu je v terminologii jedné firmy balící jednotka pod identem 56019089. Ten název mě ihned zaujal a myslím si, že každý z nás máme ve svém životě nějaký rám odrazu.

Den první sevřela Elohima strašlivá vnitřní bitva světla a temna. Jeho vědomí pak pod tíhou puklo a tři světy stvořilo. Prvním světem stala se Naraka. Tam jeden z jeho synů poslán byl a zde, v ohni věčném, armády Daevů stvořil. Dalším světem stala se Svarga. Tam druhý syn přebývá a zde, v záři jeho vlastní, Caelos povstali. Poslední zrodila se Samsara. Bez vládců a pravidel. Den druhý Elohimovo místo Aksaya převzala. Knihu Věčnosti sešila, bezedný kalamář mlékem prvních hvězd naplnila a tři světy spojila do nekonečného cyklu zrození a smrti. Den třetí se tyto světy domovem duší staly. Fragmenty Elohimova vědomí povstaly a schránky k přežití hledat začaly. Elezear, kronikář knihy Věčnosti.