Vím, že bych se neměla ani pokoušet shazovat před vámi svojí vlastní tvorbu, taky nechci aby to tak vypadalo, jenom chci říct, že se vám tahle báseň bude možná zdát trochu jako klišé, ale pro mě je to něco víc a v tuhle chvíli mně ani moc nezáleží na vašem názoru. V každém případě za ně stejně děkuji.

První vyznání ....

... trochu jsem váhal, jestli to sem dám ....

13.2.2012 0:31:31

Budeš mojí nevolnicí v lásce, a já Tvůj princ z pohádky,

... trochu jiné vyznání ...

nebo z něho?

Villonská balada na slova: loutna*láska* píseň*krev*noc. Tato forma užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř- až pětiveršového). Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání. Tedy např. ababbcbC, ababbcbC, ababbcbC, acaC. (Přičemž C je opakující se refrén). Nebo abbaaccA, abbaaccA, abbaaccA, abbA. (A je refrén).

Chtěli byste se dotknout prsty nahého těla svých snů. A je dobře, že to chcete.

Rád bych ti snesl modré z nebe . . .

Valentýna jsem nikdy neslavila, v podstatě ani nikdy nebylo s kým. Teď chci jen lehoučký nádech, takže koupím přáníčko a vepíšu báseň. Myslíte, že se bude líbit? A mimochodem, nemohu za to, že sejmenuje stejně, jako dílo podemnou :))

Opět jedna pocitovka...

zazvoní, zavrní, lehce cinkne, na displeji se objeví zpráva, jen tak ...

... jen tak...

když se dva psychouši sejdou...