Existují zhudebněné básně nebo zdramatizované romány, ale jakým přídavným jménem charakterizovat to, že tato povídka je inspirována básní?

Povídka lehce inspirovaná mými dojmy z díla Franze Kafky.

Samozvaná povídka inspirovaná probíhající básnickou soutěží. Jsou v ní použita všechna slova navržená v diskusi kromě „mrťafuk“.

Varuji, je to velice dlouhá povídka...

Můj první metahemeralistický pokus. Prosím o názory a kritiku.

napůl tajemná, napůl zamilovaná povídka o ohni

Krátká experimentální povídka, jejíž působivost má být založena na otevřenosti interpretací, mnohoznačnosti a nedořečenosti. Nevím, jak daleko má k metahemeralismu...

Tak trošku můj život, jen spřáhlý s mou fantazií a touhou, která možná najde svůj cíl. Snad vás neunudím k smrti...

Přeloženo z angličtiny (v zápiscích); inspirováno Angelou Carter a antologií finského podivna Lesní lišky. Spekulativní fikce.

Zařazení tohoto kousku kolísá mezi povídkou a experimentem. Přeji příjemné počtení a budu vděčný za komentáře.

Volné pokračování kapek nevinnosti.

Některé stavy mysli dokážou překvapit, zvlášť když je neočekáváte ani v těch nejdivočejších snech. Povídka v dopise.

Den první sevřela Elohima strašlivá vnitřní bitva světla a temna. Jeho vědomí pak pod tíhou puklo a tři světy stvořilo. Prvním světem stala se Naraka. Tam jeden z jeho synů poslán byl a zde, v ohni věčném, armády Daevů stvořil. Dalším světem stala se Svarga. Tam druhý syn přebývá a zde, v záři jeho vlastní, Caelos povstali. Poslední zrodila se Samsara. Bez vládců a pravidel. Den druhý Elohimovo místo Aksaya převzala. Knihu Věčnosti sešila, bezedný kalamář mlékem prvních hvězd naplnila a tři světy spojila do nekonečného cyklu zrození a smrti. Den třetí se tyto světy domovem duší staly. Fragmenty Elohimova vědomí povstaly a schránky k přežití hledat začaly. Elezear, kronikář knihy Věčnosti.