Ve stínu hvězd a začnu se plést.
Ve svitu měsíce plést se jde nejvíce.
Pohledem z výšky pro panpelišky.
Ostrovy, břehy, kde koutek něhy.
Vítr a slota písčinou motá.
V sněžných horách sněhu až po práh.
V hvězdném stínu už jen jak prach plynu.
Nevidín, neslyším.
Pláč duše neztišim.
Měsíční záře otevírá lidské snáře.
Nespletu nic neb nechtěl jsem víc.
Ve svitu měsíce plést se jde nejvíce.
Pohledem z výšky pro panpelišky.
Ostrovy, břehy, kde koutek něhy.
Vítr a slota písčinou motá.
V sněžných horách sněhu až po práh.
V hvězdném stínu už jen jak prach plynu.
Nevidín, neslyším.
Pláč duše neztišim.
Měsíční záře otevírá lidské snáře.
Nespletu nic neb nechtěl jsem víc.
09.01.2026 11:42
človiček: Děkuji za komentář,napsana opět cestou od koní ,bylu zataženo .Ale tam někde byl.
09.01.2026 10:43
Jo měsíc ten hlavy motá
ale hledíc Nám přes rameno
krásně skládá básně, vždyť
ta luna je umění příčina.
ale hledíc Nám přes rameno
krásně skládá básně, vždyť
ta luna je umění příčina.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.