|
|
Ve stínu hvězd a začnu se plést.
Ve svitu měsíce plést se jde nejvíce.
Pohledem z výšky pro panpelišky.
Ostrovy, břehy, kde koutek něhy.
Vítr a slota písčinou motá.
V sněžných horách sněhu až po práh.
V hvězdném stínu už jen jak prach plynu.
Nevidín, neslyším.
Pláč duše neztišim.
Měsíční záře otevírá lidské snáře.
Nespletu nic neb nechtěl jsem víc.
Ve svitu měsíce plést se jde nejvíce.
Pohledem z výšky pro panpelišky.
Ostrovy, břehy, kde koutek něhy.
Vítr a slota písčinou motá.
V sněžných horách sněhu až po práh.
V hvězdném stínu už jen jak prach plynu.
Nevidín, neslyším.
Pláč duše neztišim.
Měsíční záře otevírá lidské snáře.
Nespletu nic neb nechtěl jsem víc.
človiček: Děkuji za komentář,napsana opět cestou od koní ,bylu zataženo .Ale tam někde byl.
Jo měsíc ten hlavy motá
ale hledíc Nám přes rameno
krásně skládá básně, vždyť
ta luna je umění příčina.
ale hledíc Nám přes rameno
krásně skládá básně, vždyť
ta luna je umění příčina.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ve svitu měsíce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Samota
Předchozí dílo autora : Pokroková
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
An!tta [17], antropii [17], lantha [17], angel005 [17], Šuměnka [17], le Rato [15], M.M&H [13], Pikus [13], EileenHannah [8], DrMartin [5], Louth [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

