|
|
Ve stínu hvězd a začnu se plést.
Ve svitu měsíce plést se jde nejvíce.
Pohledem z výšky pro panpelišky.
Ostrovy, břehy, kde koutek něhy.
Vítr a slota písčinou motá.
V sněžných horách sněhu až po práh.
V hvězdném stínu už jen jak prach plynu.
Nevidín, neslyším.
Pláč duše neztišim.
Měsíční záře otevírá lidské snáře.
Nespletu nic neb nechtěl jsem víc.
Ve svitu měsíce plést se jde nejvíce.
Pohledem z výšky pro panpelišky.
Ostrovy, břehy, kde koutek něhy.
Vítr a slota písčinou motá.
V sněžných horách sněhu až po práh.
V hvězdném stínu už jen jak prach plynu.
Nevidín, neslyším.
Pláč duše neztišim.
Měsíční záře otevírá lidské snáře.
Nespletu nic neb nechtěl jsem víc.
Ve svitu měsíce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Pokroková
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kajkat [18], mirinda [17], Zachariáš Krásenský [13], Mluvčí [12], Annie F. [9], MarianB [1]» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^

