|
Proč já?
Co jsem komu udělala?
Jsem jen holka ze střední, která nevyčnívá a taky nechce vyčnívat.
NO jasně.
Jsem ta ,,nebezpečná" a ,,NEPOLAPITELNÁ"
|
|
|
|
Díky bohu už... :)
|
|
Máš na vybranou?Pokus se o útěk, jsi odlišná. Za tu námahu to stojí. Buď smrt, nebo navždy zde. Nemáš co ztratit.
|
|
Ještě nikdy jsem nic takového nepsala a proto doufám, že budete trochu shovívaví. Předem děkuju. :)
Je to pro mě nezvyk.
Předem se omlouvám za chaotický popis, ale přešel mi nejlepší. Já bych v takovéto situaci nedokázala zachovat chladnou hlavu.
|
|
Toto je součástí, příběhu. Je to schválně napsáno v minulém čase, tak se nedivte. :D
Jamellie, budeš nejspíš hodně potěšena, Mirtis je zpět! :)))
|
|
http://www.youtube.com/watch?v=09cyrQu5yVA&list=LLPdmkSbDVfkk8udfSlzZ_ew
|
|
http://www.youtube.com/watch?v=6-UsHDJw2wE&list=LLPdmkSbDVfkk8udfSlzZ_ew&feature=mh_lolz
|
|
|
|
Vzpomeň, vzpomeň si...
|
|
Dlouho jsem tu nebyla. Tvůrčí i osobní krize. A toto je starší dílko napsané pro Neslyšného Kočkopsa. Severák ví :-)
|
|
Trochu jsem si pohrál.
Pro povídku byly použity články:
http://21stoleti.cz/blog/2004/02/21/svet-vrazednych-rostlin/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nervov%C3%BD_vzruch
|
|
Svět naruby.
|
|
|
|
Jakýsi pokus o sci-fi povídku. Bohužel bez korekce. Nemám s to se k tomu dohnat. Omluvte, prosím, tedy strohost textu a cliché konec
|
|
Podraz na mimozemšťana.
|
|
Další děsivý vynález z Milovických lesů
|
1|2
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

