Už to mám dlouho rozepsané,toto zamyšlení,tak ho sem dám,ať mám "klid":-)

Jedna starší, kterou jsem již považoval za ztracenou.

:-(

Když jsem ji psal honilo se mi hlavou jak cesta naší ulicí zdánlivě připomíná životní pouť... Od radostných setkání s lidmi až po hovna či kaluže do kterých naší vinou šlápneme. A konečně jsou tu lampy, kterých si většina všímá jen když nesvítí. Jinak je moje první, tak budu moc rád za kritiku)

takto jsi přectavuji když se bůh naštve na lidi za jejich zločiny berte to s rezervou Dalo by se říct že to je i úvaha .

shnilost nezná mezí, tak já Vás prosím ...

Prosím o shovívavost.Je to jedna z mích úplně prvních,snad se bude alespoň maličko líbit.

Přepracováno, díky za všechny komentáře.

Z hluboké deprese vznikají básně. Z hluboké deprese v biologii vzniká tohle:

Možná popis situace kolem Velikonoc před dvěma tisíci lety, možná věčný vnitřní boj každého z nás, možná jen prozření a pochopení člověka, co si sáhl na svoje dveře... BTW. opět písňový text, proto ten pravidelný rým:-) a kdyby někoho napadl název, napište mi ho sem prosím...