|
Má druhá, rok 2011, když jsem chtěl usměrnit, povzbudit, nabudit
|
|
s kapkami průzračnými
|
|
Mám to rád...
|
|
je jen o mně, krutě emocionální...
|
|
Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!
|
|
Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...
|
|
Je to jediná naše možnost, tady a teď, nejsme tu jen na zkoušku, musíme žít, další šance nebude, reparát neexistuje...
|
|
Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!
|
|
Taková psanecká...
|
|
asociace my, lidé moderní, stejně jako lidé z doby ledové - četla jsem se synem Lovce mamutů :) je to stejné, bylo, jest a bude.
|
|
Pro všechny, co právě jako já
potřebují zas uvěřit...
|
|
Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...
|