Nikdy jsem verše či něco podobného neskládala. Ale někdy je prostě chvilka kdy se něco píše samo.. pocity, předem se omlouvám za interpunkci a ostatní chyby.. Ještě v tom moc neumím chodit, no možná ani nebudu.. Ale chtěla jsem se o to podělit.Zjistit zda má někdy,někdo podobné pocity...

Taková, něčím jiná báseň, napsána do malého bločku při sledování filmu, respektive reklam. Ale to jí na upřímnosti neubírá. Teda, snad ne.

netřeba komentáře...tak to nefunguje (jen na okraj, poděkování patří slnečnici že mi napsala pár hezkých řádků...protože nic není náhoda a dobré věci přicházejí aby vyrovnaly ty špatné - není to teorie, je to praxe;)

Tak trochu o mých včerejších pocitech. To "kolik" je tam mockrát... ale prostě to tak chci.

http://www.youtube.com/watch?v=uHPNB9XNQH0&feature=fvwrel

Nevím, kam nejlíp zařadit... je to básnička s vyznáním, zklamáním, ale i ze života... a možná by se dalo najít toho víc.. Je to totiž i blízko komunitě, která hazarduje s anorexií...

Moje pantheistické záchvaty..:-)

neberte to příliš vážně, jsem se nudila :)

Asi navždy nedokončená, marně čekající na třetí sloku... Jakoby ještě byla potřeba cosi vyslovit, ale nelze pro to najít vhodná slova...

...probouzení se do nové (roční) doby

Raz som niekde počula, že čas je najspravodlivejší. NE SÚ HLA SÍM: TIME IS MY ENEMY!

Člověk se snaží a stejně zůstane sám...to musí napodobovat ostatní a přizpůsobovat se, aby měl "přátelé"? :/ opravdu to musí zajít tak daleko, abych něco sepsala....

10.10.2011 amante sin cuerpo původní anotace: zdálo se, že specifická sbírka už je uzavřená - není, není - radostí a něho zpívám celá :)