|
|
|
Včerejší noc jsem asi moc přemýšlela...nad smutným osudem některých žen, co znám...;(...Muži by jim měli stát po boku...ale nestojí...bohužel...
|
|
..
|
|
Bolest se rodí hluboko v srdci a zrdcadlí se v očích...přilétněte havrani...ať tu mou nikdo neuvidí... /spontální básnička...emoce si dělají co chtějí...ale naštěstí budou mít jen jepičí život/...*
|
|
...takhle to nepůjde dál...;( člověk si musí umět odpočinout...i od toho, co má moc rád...děkuji Vám pane Hrabě...Vy jste mě toho hodně naučil...* a taky děkuji všem za podporu...mám Vás ráda...*
|
|
Ano - ne - ano - ne - ano - ne?
|
|
|
|
|
|
...
|
|
|
|
Pocity ze sobotního dne...každé vzkříšení stojí kapku bolesti, když se duše vrací z očistce zpátky do svého těla...
|
|
|
|
|
|
/"co budeš dělat po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"/
|
|
|
|
|
|
hoďnoťte a pište komentáře, budu ráda :-)
|
|
... básnička už pro Nikoho. Originál shořel v záchodové míse.
|
|
|
|
|

