 30.10.2008 4 977(16) 0 |
Upustil raneček dětství
do hromádky dospělosti;
odešel do světa.
Dům v zádech zmenšil
svou sychravou tvář;
nechal se naverbovat.
Procestoval mnoho mil,
slyšel kočičí stesk v ulicích,
mnohokrát krev zrak smyl.
Nebohá ohlodaná tělíčka dětí
ležících na zemi.
Psy trhají kusy vaz
oněch těl.
Vojáků bojujících mas
pálicích děl.
Po roků šest
vracející se z vojny
domů zpět,
do chalupy shořelé.
Matka, otec pověšeni
na trám,
sestry znásilněny
o dveří rám,
v hrudi probodnuty.
Těla oplakal,
pochoval.
Pistol v dlaň vzal
sám sebe oddělal.
do hromádky dospělosti;
odešel do světa.
Dům v zádech zmenšil
svou sychravou tvář;
nechal se naverbovat.
Procestoval mnoho mil,
slyšel kočičí stesk v ulicích,
mnohokrát krev zrak smyl.
Nebohá ohlodaná tělíčka dětí
ležících na zemi.
Psy trhají kusy vaz
oněch těl.
Vojáků bojujících mas
pálicích děl.
Po roků šest
vracející se z vojny
domů zpět,
do chalupy shořelé.
Matka, otec pověšeni
na trám,
sestry znásilněny
o dveří rám,
v hrudi probodnuty.
Těla oplakal,
pochoval.
Pistol v dlaň vzal
sám sebe oddělal.
31.10.2008 - 23:22děkuji, včera jsem byl na jednom literárním čtení a byli kupodivu ze mě rozhozený, nechápu :-(, no jo asi byli udiveni po tom co kolegyně četla romantickou poezii a já přednesl báseň o zvrhlém poustevníkovi :-)
31.10.2008 - 22:38ten konec sem nečekal. i když u tebe by měl člověk čekat cokoli :) libi se mi to
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
nemá název (poněvadž mě žádný nenapadl) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zadané ženy
Předchozí dílo autora : mé jizvy
