nemá název (poněvadž mě žádný nenapadl)

Upustil raneček dětství
do hromádky dospělosti;
odešel do světa.

Dům v zádech zmenšil
svou sychravou tvář;
nechal se naverbovat.

Procestoval mnoho mil,
slyšel kočičí stesk v ulicích,
mnohokrát krev zrak smyl.
Nebohá ohlodaná tělíčka dětí
ležících na zemi.

Psy trhají kusy vaz
oněch těl.
Vojáků bojujících mas
pálicích děl.

Po roků šest
vracející se z vojny
domů zpět,
do chalupy shořelé.

Matka, otec pověšeni
na trám,
sestry znásilněny
o dveří rám,
v hrudi probodnuty.

Těla oplakal,
pochoval.
Pistol v dlaň vzal
sám sebe oddělal.