Včelařská

Včelařská

S prvním nádechem brzkého jara,
kdy slunce paprsky o teplo se stará,
probouzí se silná armáda včelí,
jíž přísná královna matka velí.

Ať už včelař nebo včelařka,
nepřekvapí je žádná překážka,
když je nadšení a dobrá vůle,
není smutno v žádném úle.

I když nevypadá to jako velká věda,
bez znalostí včelařit se nedá
a je také nutno přeci,
používat k tomu správné věci.

Matička má stále napilno,
vždyť v úle musí být jejích dětí plno.
Jen jedněch jsou jich tisíce
a těm říká se dělnice.

Přes jaro a léto mají také včelí chlapce,
co označujeme je jako trubce.
Ti mají pěkně zavalitá tělíčka
a k tomu velká očička, aby uhlídali,
kde zrodila se nová maťička.

Bzučí jako letadlo
a dost možná správně by Tě napadlo,
jak by to asi dopadlo,
kdyby i tihle kluci měli žihadlo.

Včelky stráví hodně času v letu,
to když všude plno je voňavých květů,
v tu dobu věnují se své tvrdé práci
a nemají čas na legraci.

Však tyhle včelky dělnice,
stále mají práce nejvíce,
ta jim jde od rukou a hladce,
a jen díky nim to v úlu voní sladce.

Nezasvěcený o tom nemá páru,
kolik včelka potřebuje zdaru,
jak velkou prohledá kvítí škálu,
když pídí se po nektaru.

Také musejí se postarat o vodu,
o správnou teplotu pro vývoj plodu,
To na starosti mají kojičky, pomocnice maťičky.
S létavkami síly spojí a když je jich v úlu moc
rozmnoží se a pak se rojí.

Vetřelec dostane se dovnitř stěží,
když tyhle hrdinky vchod do úlu střeží.
Určitě vzpomeneš si, až budeš žák či žákyně,
že hlídačkám úlu říká se strážkyně.

Se závanem první zimy
musí pryč z úlu ten, kdo je líný.
A protože trubci nemají už nic na práci
a věnují se jen legraci,
přijde jednou den, kdy vyženou je z úlu ven.

Pokud jim chceš udělat něco pro radost,
vysázej na zahradě rozličných kvítků dost.
Nezapomeň na ovocný strom a jedlý keř,
včelky je všechny navštíví, to mi věř.

Odměnou Ti bude úroda velká
a z nektaru, který do úlu přinese včelka
za pár týdnů ne hned
vyrobí včelička lahodný med.