Hned ze začátku jsem zachytil v dílech od psance slavek, dvě krásná a netypická slova Pasparta a Zázněj, na paspartu jsem už spáchal textík tak si počtěte

Možná to vážně není důležité. Co se hlava naučila o světě, může to totiž být špatně. A některé vypálené cejchy se sakra blbě mažou.

Potkali se dvě duše.Měli se rádi, ale každý létal jinak.(archivní kousek)

mon meilleur ami s'appelle la mort

a další smutnění...

Tak jsem trochu zamířil do klasiky, snad mě proto nebudete moc kamenovat.

a představy

zatím nezhudebněno

jsem autorem hudby i textu

Kdo by neznal tyhle tvrdé hochy z velké plejády akčních filmů. Mužům budou asi známějnší.

Občas se pohybujeme mezi dvěma světy, mezi nimiž není stanovena žádná hranice.Tu vytváříme jen my samy.

Druhý díl druhé sbírky krekrů.

Lidi blbnout nutí,však bez ní je život na spadnutí.

Med nespěchá, ale plyne...rychlostí obvykle medovou.

Taková dobrá medovina je prý nejlepší medicína na všechny bolístky a starosti.