31.05.2020
12
1076 (16)
0
Dáváš mi prst na rty,
prý nesmím mluvit dál.
Obraz snu vložíme do pasparty
aby vždycky vyvolal
to tiché nic co mezi námi bylo,
zdání, že vlastně nic se neztratilo.

Dáváš mi ruku, svou teplou dlaň
a mně se všechno vrací, Bože chraň,
jen zase ve mně nezůstaň.
Vždyť vím, v tom stisku není přízeň,
jen po jiných citech žízeň.

Dáváš mi naděje,
čteš čáry osudu,
prý slyšíš zázněje
ač s tebou nebudu.

Schoulený v beznaděj,
přikrytý temnotou,
dál čekám na zázněj,
k pokání s ochotou.
 06.06.2020 17:53
Mins: Díky.
 04.06.2020 15:00
Pěkná, povedená
 02.06.2020 09:54
Karel Malcovský: Díky. Snad se ti nová slůvka šiknou ;o)
 02.06.2020 07:09
slavek: krásně volně plynoucí, a naučil jsem se dvě nová slůvka zázněj a pasparta :D sice nevím kde je použiji, ale rozhodně jsou netypická
 01.06.2020 16:33
Psavec: Yasmin: Jste k mým amatérským pokusům opravdu vlídní a já moc děkuji.
 01.06.2020 13:19
Skvělá.
 01.06.2020 12:42
 Yasmin
Povedená, hezky plyne a zázněje jsou fakt dobrý :-)!
 01.06.2020 11:53
Chawwá: Rád jsem potěšil.
 01.06.2020 11:52
mahdal: človiček: Díky moc.
 01.06.2020 09:33
Dost prožitý-zdařilé dílko.Fakt zaujalo rozměrem pocitu usazeným v obrazový rám.(vzpomínkový a zároveň současný)
 31.05.2020 21:24
Jak krásně slovo..zázněje. děkuji,že jsi ho nechal zaznít
 31.05.2020 20:46
První a poslední sloka - super!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.