V návaznosti mj. na článek „Humor jako důsledek evoluce?“ mě napadlo vytvořit vtipně hravou blbinku jako kdysi. Text není míněn vážně, je to jen černý humor o fiktivním staříkovi a rovněž samozvaném řečníkovi, pro kterého neexistují tabu. Tento díl jsem napsal tentýž den jako první díl.

Komu se v pekle dobře daří.

....25 let..... stará

Pruhy ve vodě.

Nevím, zda točí či netočí. Ale většinou, bublinky plavou vzhůru, jablko nepadá daleko, světlo pálí můru a...ona tam stejně pořád chce. Většinou.

Kdo je skřivan, ví o čem mluvím, my ptáci opační - sovy, to moc nechápeme,..

....

Ber nebo nech být

Když se lepí jazyk.

Občas se minou dvě duše v čase a prostoru, ale přesto se duchovně stanou jedním.