přidáno 04.07.2020
hodnoceno 1
čteno 809(6)
posláno 0
Zoufalství a beznaděj,
bezmoc a její běsy.

Odtrhly mě od světa,
zanechaly kde si.

V temném koutě, tmavého světa.
Ať poledne,
Ať noc je.

Když pohlédnu ven, k blití mi je.

Vidím

Má ctnostná letargie.
přidáno 04.07.2020 - 22:18
Tohle příliš optimisticky nezní.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Obět světa : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Hlavou dolů
Předchozí dílo autora : Ráno

» narozeniny
Mouinek [15], Onkel [15], Danula [12], Nemesis Moriko [12], Dominik hrušat [7]
» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :
je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming