 08.07.2020 8 611(17) 0 |
Stojím na kolejích,
po kterých vlak už roky nejezdí
a přemýšlím, kde je asi jih,
kráčím po ulici,
avšak jedině podél zdí,
část mě se totiž ztratí v nich,
dělám, co potřebuji,
nechci v sobě totiž vídat už to zlý,
cítit v krvi, že jsem jenom další lidský hřích,
doufám, sním a prosím,
že každej máme nějaký to svý,
ale tyhle prosby a sny jsou všem jen pro pouhý smích.
po kterých vlak už roky nejezdí
a přemýšlím, kde je asi jih,
kráčím po ulici,
avšak jedině podél zdí,
část mě se totiž ztratí v nich,
dělám, co potřebuji,
nechci v sobě totiž vídat už to zlý,
cítit v krvi, že jsem jenom další lidský hřích,
doufám, sním a prosím,
že každej máme nějaký to svý,
ale tyhle prosby a sny jsou všem jen pro pouhý smích.
09.07.2020 - 07:04Nevím, jak to dokážeš, ale už se mi to stalo u tvých děl víckrát. Čtu a čtu a najednou to udeří - představy, pocity, cosi ...
Krása, dík.
Krása, dík.
08.07.2020 - 15:54Tvou tvář jen v představách tvořím,
zatím je bílá jak nový sníh,
síla tvých rýmů tvoří obraz obrysů, rysů i barev tvých.
zatím je bílá jak nový sníh,
síla tvých rýmů tvoří obraz obrysů, rysů i barev tvých.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsem hřích : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Emoční déšť
Předchozí dílo autora : Poslední
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
casa.de.locos řekl o mechanická okurka :jeho mimoděk rebelující a hrozně bezprostřední poezie mě prostě baví, i když s pomeranči toho asi moc společného nemá
