 08.07.2020 8 462(17) 0 |
Stojím na kolejích,
po kterých vlak už roky nejezdí
a přemýšlím, kde je asi jih,
kráčím po ulici,
avšak jedině podél zdí,
část mě se totiž ztratí v nich,
dělám, co potřebuji,
nechci v sobě totiž vídat už to zlý,
cítit v krvi, že jsem jenom další lidský hřích,
doufám, sním a prosím,
že každej máme nějaký to svý,
ale tyhle prosby a sny jsou všem jen pro pouhý smích.
po kterých vlak už roky nejezdí
a přemýšlím, kde je asi jih,
kráčím po ulici,
avšak jedině podél zdí,
část mě se totiž ztratí v nich,
dělám, co potřebuji,
nechci v sobě totiž vídat už to zlý,
cítit v krvi, že jsem jenom další lidský hřích,
doufám, sním a prosím,
že každej máme nějaký to svý,
ale tyhle prosby a sny jsou všem jen pro pouhý smích.
09.07.2020 - 07:04Nevím, jak to dokážeš, ale už se mi to stalo u tvých děl víckrát. Čtu a čtu a najednou to udeří - představy, pocity, cosi ...
Krása, dík.
Krása, dík.
08.07.2020 - 15:54Tvou tvář jen v představách tvořím,
zatím je bílá jak nový sníh,
síla tvých rýmů tvoří obraz obrysů, rysů i barev tvých.
zatím je bílá jak nový sníh,
síla tvých rýmů tvoří obraz obrysů, rysů i barev tvých.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsem hřích : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Emoční déšť
Předchozí dílo autora : Poslední
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Nikytu řekla o princeznacarodejkaZ :Tuhle osůbku mám mocky ráda. Má srdíčko ze zlata a píše opravdu nádherné básně.
