|
|
Stojím na kolejích,
po kterých vlak už roky nejezdí
a přemýšlím, kde je asi jih,
kráčím po ulici,
avšak jedině podél zdí,
část mě se totiž ztratí v nich,
dělám, co potřebuji,
nechci v sobě totiž vídat už to zlý,
cítit v krvi, že jsem jenom další lidský hřích,
doufám, sním a prosím,
že každej máme nějaký to svý,
ale tyhle prosby a sny jsou všem jen pro pouhý smích.
po kterých vlak už roky nejezdí
a přemýšlím, kde je asi jih,
kráčím po ulici,
avšak jedině podél zdí,
část mě se totiž ztratí v nich,
dělám, co potřebuji,
nechci v sobě totiž vídat už to zlý,
cítit v krvi, že jsem jenom další lidský hřích,
doufám, sním a prosím,
že každej máme nějaký to svý,
ale tyhle prosby a sny jsou všem jen pro pouhý smích.
Nevím, jak to dokážeš, ale už se mi to stalo u tvých děl víckrát. Čtu a čtu a najednou to udeří - představy, pocity, cosi ...
Krása, dík.
Krása, dík.
Tvou tvář jen v představách tvořím,
zatím je bílá jak nový sníh,
síla tvých rýmů tvoří obraz obrysů, rysů i barev tvých.
zatím je bílá jak nový sníh,
síla tvých rýmů tvoří obraz obrysů, rysů i barev tvých.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsem hřích : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Emoční déšť
Předchozí dílo autora : Poslední
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))

