KICK

Klopím oči, do zdi skočím.
Vyletím do nebes pak spadnu
do temnoty, lidské zloby.
Je jí zde co by, ukrytá jest
i za letmý úšklebek. Jako
pokus který se moc nepovedl.

Je to v tobě, kdo ti to tam vložil.
Byl jsi dítě a slyšel jsi jen, jaký
jsou oni, jiní špinaví, smradlavý.
Zanechaly v tebe zárodek který
je už veliký, už ovlivňuje tvůj úsudek?

Postav se té zlobě, buď především
člověk. Uteč jim utíkej stále někam
do hlubin své duše, a tam tiše medituj.
To zlé ze sebe vypuď, zašlapej do země.

Buď svůj, budeš pravý originál. Ni žádná
naklonovaná kopie zla, nemilosrdná msta.
Kopni do toho světa, vykopej toho hajzla.
Který tě nutí po něm myslet, nechej ho viset.
Pověs ho, za to že chtěl zkurvit, jednoho člověka.