|
Miniaturka; Spíš než báseň je to takový výkřik...
|
|
O lásce rodičovské (a nejen té) v době předvánoční...
|
|
...neuvěřitelné...co umíš.
|
|
...možná "hravý smutek" , možná "rozdováděná samota"
|
|
Jedna z mých nejstarších šuplíkových záležitostí....Tenkrát jsem to tak cítil.
E
|
|
Tyhle verše mne napadly, když kamarádka na jiném servru napsala nádherné něžné dílko s názvem "Šeptání". Když jsem psal tuhle báseň, netušil jsem, že i já budu teď jen šeptat nejen nocí ale i dnem!;o))) Ještě že to není zvuková nahrávka...
|
|
... tak jsem to upravil ... máte to i s obrázkem ... :-)
|
|
:) inspirováno jedním překlepem
|
|
tak trochu mišmaš
|
|
Vzpomínáme, vzpomínáme... A někdy ne vesele, někdy vůbec ne vesele...
|
|
Nečtěte to, tančete to.
|
|
schoulená postava v nekonečné kostce zrcadel jej obklopujících. a všechna zrcadla odrazem světla sdělují to samé. 'JSI ZBYTEČNÝ!'
|
|
-
|
|
Jednou již mohl bys po sobě všechno to svinstvo uklidit, nemyslíš?
|
|
všem ženám, které vědí, všem ženám, které chtějí, všem ženám, které umí, všem ženám, které něco dokázaly. Případně i bez Ceasara
|
|
Slibovaná slohová práce (za případné chyby a překlepy se omlouvám, opravím je později...kdyžtak mě upozorněte)
|
|
už to nehulte!
|
|
Život se opatrně plíží dál a smotává svět do spirál... Pro Absolutera, 7.2.2006
|
|
( ...mamince pod stromeček... )
|