... já vím ... já vím ... teď tady strašit s podzimem ... ale taky už má nějaký ten růček ...

...

Spirit´s of the sea

Každý svět má nějakou prapůvodní báji...první báji...Ten můj má tuto. E

..tati, proč pláčeš?...

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

Tak staré "dílo" a přesto se k němu stále častěji vracím.. Vlastně, nikdy jsem ani nechtěla zveřejňovat [kdekoliv] toto dílko, ale, přeci jen, potřebuji znát názor i na něco, co už jsem dlouho nepsala..

Napsáno v Brně na nádraží v záchvatu existencionální nejistoty.

Bez anotace ...---...

Tyhle verše mi tak náhle vykvetly pod rukama , když jsem četl trochu smutnou báseň od Pavlis nazvanou "Všem"...Snad troška jejich květinové vůně doletí až k vám a zprostředkuje vašim duším onu nevýslovnou něhu, která mne zalila při čtení onoho veršovaného skvostu i můj pokus o lehce humorný přístup!

trošku starší, ale ne zase moc. Každý máme nějaké své spáleniště.

....

... NC ...

Co když je to pravda ? CO když se to stane právě vám ?

... ti co mě znají, pochopí...

Příběh o tom, jak jsem ztratil a nakonec znovu poznal človíčku, na které mi tolik záleží.

Střepy nenosí jen štěstí